Speed's page

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

Speed's page > Články > Ze života > Jak jsem navštívil pneuservis_________listopad 2013

Články > Ze života
 

 
 
  • Když jsem se rozhodl nechat v pneuservisu vyvážit zimní pneumatiky nahradit jimi letní, netušil jsem, že se to letos tak zkomplikuje, že to bude stát za sepsání.


Vše začalo v poklidu začátkem října, kdy jsem se objednal do pneuservisu. Bohužel kvůli nenadálému pracovnímu vytížení jsem tento termín musel posunout ještě několikrát. Po třetím posunutí jsem si byl už tak jistý, že se do pneuservisu dostanu tentokrát včas, takže jsem přijel autem i s naloženými zimáky. Bohužel ani tentokrát se mě nepovedlo odejít tak, abych stihnul čas, na kdy jsem byl objednán. V práci bylo dohodnuto, že dotyčná osoba přijde v 9 a co je třeba dokončíme. Zmíněná osoba však místo v dohodnutých 9 hodin dorazila v 13:30, začal jsem tušit problémy. Také vzápětí přišly. Dotyčná osoba sdělila, že tu budeme s kolegou třeba do 22 hodin, ale že se práce co je potřeba udělá. Tak jsem počtvrté posunul termín pneuservisu. Kolem 16 hodiny už tak osoba optimistická nebyla a prohlásila, že dokončíme alespoň rozdělanou část. Před 17 hodinou to však vzdala úplně s tím, že se to dodělá za týden, jelikož mezi tím na nás nemá čas. V duchu jsem zajásal, že den, na kdy jsem posunul pneuservis, budu mít šanci odjet včas. Pneumatiky jsem nechal v kufru přes prodloužený víkend a jelikož jsem kufr od auta před domem neotvíral, byl jsem si jistý, že by byla velká smůla, kdyby pneumatiky někdo ukradl.

  • Dohodnutý den, pět dní od posledního pokusu, jsem opět přijel do práce v Říčanech autem. Pneumatiky zůstaly v kufru (nikdo je neukrad)¨a byl jsem toho názoru, že dnes konečně odjedu včas a dorazím v dohodnutý čas i do pneuservisu. Bohužel tato iluze vzala záhy za své. Milá osoba se hned ráno objevila na našem pracovišti a sdělila, že to co plánovala dělat tři dny, stihla za jeden a že budeme v 9 hodin pokračovat. Nepřekvapivě se v 9 hodin neukázala a k mému zděšení se v naší kanceláři usadila až v 14 hodin, hodinu před tím, kdy jsem potřeboval odejet, abych pneuservis stihnul. Než jsme začali, důrazně jsem té osobě připomněl, že tvrdila, že dnes to dělat nebudeme a že nutně potřebuju v 15 hodin odjet, jelikož se už po čtvrté pokouším včas dorazit do pneuservisu a začínám si připadat jako nesvéprávný jedinec, jenž neví, kdy má čas. Načež mě bylo sděleno, že to není problém, že jen s  kolegou to jde, jen o něco pomaleji. (Už jednou jsem té osobě "utekl" k zubaři, kam jsem byl objednán a propustku od vedoucího jsem měl podepsanou. Další volný termín měla zubařka za měsíc a vzhledem k tomu, že se mě začal sypat zub, jsem nechtěl měsíc čekat,abych o zub nepřišel.) Když uhodila 15 hodina, tak jsem se ozval, že musím jít. Načež mě ta osoba sdělila, že musíme dokončit malou část naší práce, a utrousila něco v tom smyslu, že pět minut ještě vydržím. Z pěti minut nakonec byla půl hodina a tím pádem i čas, kdy jsem měl být v pneuservisu. Měl jsem dohodnuto, že tam dorazím mezi 15:30 a 15:45. jenže já teprve v 15:30 vyrážel z Říčan a do hloubětínskýho pneuservisu to byl řádný flák cesty.


  • Sotva jsem vyjel, tak vidím kousek za STK po levý straně modrý majáky. byli tam policajti a hasiči a čerpali nejspíš vodu, jíž plnili příkop, z nějž to přetékalo na silnici. jak jsem se k nim blížil, viděl jsem bílý tahač, jak přidává co může, aby se do mezery stihnul nacpat předemnou a nemusel mě dávat přednost. Tak jsem zastavil a počkal až přejede. V Kolovratech jsem odbočoval na mé neoblíbené křižovatce doleva na hlavní. Neoblíbenou jí mám proto, že je na ní dosti silný provoz a člověk se musí "vmáčknou" do menší mezery, než té, jenž by umožňovala poklidné najetí. vyčíhnul jsem si mezeru před kamionem, jenž jel o poznání pomaleji a usoudil jsem, že se tam bez větších potíží zařadím. Jaké bylo moje překvapení, když jsem při zařazování zahlédl koutkem oka pohyb i v protisměru vedle kamionu a po zařazení jsem uviděl před kamionem stříbrnou oktávku, jenž tam ještě těsně před křižovatkou nebyla. kdo jak musel brzdit nevím, ale oktávka byla hodně těsně před kamionem a kupodivu na mě ani nikdo netroubil.


 
  • Pozdější vyjetí způsobilo, že jsem prošvihnul volnější dobu po 15 hodině a na silnici byl už slušný provoz. Naštěstí to celkem jelo, I když před kruháčem v Uhříněvsi to začalo lehce popojíždět. Celkem rozumně jsem se dostal až na Průmyslovou. Tam mě čekal šok. Bylo asi 15:50, kdy jsem dorazil na začátek kolony ke křižovatce Průmyslová/Poděbradská/Kbelská. ta ale díky mému pozdnímu příjezdu nesahal jako obvykle 100-200m od křižovatky, ale končila až nahoře na Průmyslové kousek za spalovnou, takže měla přes 2km. I to byl důsledek mého opožděného výjezdu, kdy pak každých pět minut provoz exponenciálně houstne. Pořád jsem doufal, že to stihnu alespoň do 16 hodiny.hned na začátku kolony, kdy jsme několik minut stáli, jsem zavolal do pneuservisu, že stojím v koleně na Průmyslový. Za půl hodiny, díky bylo tak 15:20 mě volal pán z pneuservisu, kde jsem. To už jsem byl kousek od křižovatky. když jsem se dostal skoro na úroveň křižovatky, vykoukla na mě za mě cedule, co do té doby zakrývala skříňová Avie, že kvůli opravě tramvajových kolejí nesmím odbočit doleva, kam jsem ale potřeboval. Natlačil jsem se tedy do pravého pruhu, na křižovatce odbočil doprava, objel blok kolem Havany a bazénu. Následně jsem najel na hlavní. Ale i tam byla trochu kolona. Naštěstí to celkem jelo, i když cestu nám překřížil náklaďák vyjíždějící od opravovaných tramvajových kolejí a pustili jsme dvě tramvaje, jenž křižovaly naši ulici u Rokytky. Když jsem chtěl odbočit doleva do areálu Tesly Hloubětín, kde byl pneuservis, kam jsem mířil, uviděl jsem na přejezdu stát náklaďák, jemuž cosi nakládal bagr. Tak jsem odbočil doprava a zastavil se, abych si ujasnil, co dál. Naštěstí skoro vzápětí jsem zpozoroval, že náklaďák odjíždí a na jeho místo se cpou klasický osobáky. Tak jsem se vydal napříč ucpanou hlavní. Problémy jsem neměl žádný - všichni mě hned pustili.


  • Přijel jsem na parkoviště před Teslou a koukám, že tam jsou složený do 3/4 šířky parkoviště palety s cihlami. naštěstí tam byl po levé straně průjezd. Dojel jsem k pneuservisu, zaparkoval a předal klíče servisákovi, jelikož už končili - bylo hodinu poté (16:30), co jsem měl přijet. Jelikož jsem byl byl bez  auta, vydal jsem se na MHD. přešel jsem silnici na náhradní autobusovou zastávku a tak 10 minut čekal. Nic nepřijelo. Jen auta v koloně velmi pomalu pojížděla. Když jsem se rozhodl, že asi půjdu na Harfu pěšky, "jela" kolem poštovní Avie. nebo se spíš ploužila v koloně. Poté jsem si zaskočil koupit pár pracovních rukavic do Canisu, jenž je pár kroků od zastávky náhradní dopravy. Cestou se mě ještě rozvázala kanička a tak jsem si jí převazoval. V poklidu jsem došel na Harfu (cca 1,5km), kde jsem chvíli čekal na přechodu na zelenou, abych mohl přejít na druhou stranu. A neuhodnete, co stálo na křižovatce, když jsem šel po přechodu - ta Avie, jíž jsem viděl před Teslou. Když jsem byl na Harfě, došel jsem si nakoupit do Lidlu (ale jen lehčí věci), kam jsme měl původně v úmyslu se na zpáteční cestě z pneuservisu domů stavit autem a udělat tam větší nákup. Následně busem a tramvají jsem se vydal k domovu.


 
 

 
 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky